
O víkendu jsem čistila zeleninovou zahrádku, která ležela ladem v podstatě od narození třetího syna, a u toho přemýšlela.
Ale co to vlastně znamená? Jde to vůbec? Když tady odvážím několikáté kolečko vyhrabané trávy a klestí. Čeká mě čištění, navážení kompostu, kultivace,… Je to pořád ještě to, o čem mluvím a co vám slibuji?
Čteš články, kde se mluví o zahradě, kde nemusíš nic dělat. O tom, jaká je to pohoda. Sjíždíš videa, kde to vypadá tak snadně.
Prostě se jen nasází krásné kytky. – Střih – Všechno kvete. – Střih – Děti si hrají na perfektně posekaném trávníků. Paní domu na to kouká z terasy se skleničkou vína v ruce. – Střih a konec.
Proč to Tobě nefunguje? Proč Ti ty záhony pořád zarůstají plevelem? Trávník přerůstá? Rostlinky, které sis nadšeně přinesla ze zahradnictví nekvetou, ale skomírají a možná už i zašly?
Je možné mít zahradu opravdu bez dřiny?
U toho jsem vozila ta plná kolečka 😀
Ale i tak si stále myslím, že to jde.
Pokud zakládáš novou zahradu, předěláváš něco, nebo třeba dáváš dohromady zanedbaný záhon, tak to bez práce nepůjde.
Ano, mákneš si. Strávíš s tím pár víkendů. Možná i měsíců.
A pak jsou období, kdy je na zahradě přirozeně víc práce, i když je nízkoúdržbová.
Když záhony správně sestavíš a zamulčuješ, tak omezíš pletí.
Když nasázíš rostliny, kterým se na daném místě bude dařit, tak je nebudeš muset zalévat.
A když budeš myslet i na využití zahrady, a vytvoříš na ní místa pro hru i odpočinek, tak pak si ji budete užívat celá rodina.
A je to i o Tobě, jak si to celé nastavíš.
Že nemusíš pracovat celé dopoledne, protože máš zrovna děti ve školce, a máš na to čas. Ale můžeš si stanovit na práci třeba hodinu, a pak si jít odpočinout. Vypít si čaj nebo kávu. Bez výčitek.
Že si můžeš stanovovat menší cíle a nesnažit se strhnout všechno najednou.
Že můžete zahradu vybudovat postupně během několika let, nepracovat celou sezónu každou volnou minutu.
A někdy je ta postupná tvorba i lepší, protože je čas na usazení myšlenek. Zjištění, že něco Ti nesedí tak, jak sis původně myslela. Že prostě něco potřebuješ trochu jinak.
Ale není to hned. Ne lusknutím prstů.
Protože to, co v životě stojí za to, je málokdy hned a zadarmo.
A nějaká práce na ní bude vždycky.
Což ale neznamená, že musíš být unavená, zahlcená a mít pocit, že nikdy nejsi hotová.
Zahrada Ti může energii brát. A nebo Ti ji může vracet. A právě o tom to celé je.
A pokud teď stojíš na začátku nebo se motáš pořád dokola a nevíš, kde se chytit, vytvořila jsem k tomu 3týdenní audiomentoring „První kroky k zahradě, která má smysl“.
Pomůže Ti ujasnit si základy, najít směr a přestat dělat věci jen proto, že „by se měly“.
A zároveň na to nebudeš sama.
Zkus se na chvíli zastavit a zeptat se: co by sis přála pro svou zahradu? A co by si ona přála pro Tebe?
Zahrada nemusí být dokonalá. Stačí, když Ti dává smysl.